Oslavy výročí 100 let od vzniku samostatného československého státu na fotbalovém hřišti Sokola Křenovice 28.10.2018

05.11.2018 09:58

    Průvod vesnicí, který začal ve 13.30 vysazením pamětní lípy u kostela a pokračoval pod vedením starosty obce Jaroslava Lejnara zastávkami u pamětní desky Bohumíru Hrušákovi a jeho rodině, u pamětní desky panu Františku Malčíkovi, u pamětní desky padlým v 1. světové válce a u centrálního kříže na hřbitově, pokračoval na fotbalové hřiště. Zde se již připravovalo utkání mužů Křenovice – Polkovice.

   Před jeho začátkem připomněl jednatel Sokola Křenovice Jan Hrušák stručně historii sportovních a jiných aktivit Sokola. Vzpomněl založení současného fotbalového hřiště v roce 1959, kdy mnozí z tehdejších hráčů a diváků zažili vznik republiky 28.10.1918. Dále pokračoval: "Organizovaný fotbal se začal u nás hrát na Milíři až od roku 1931, ale Sokol již měl zformované řady dříve, v roce 1919. Počet členů se pak rozšířil po návratu vojáků z 1. světové války (ukončení války 11.11.1918). Zakládající schůze Sokola proběhla 3.12.1919, první organizovanou veřejnou akcí byl Silvestrovský večírek 31.12.1919. Mnozí místní občané se z bojů nevrátili, těm Sokol za pomoci místních složek, např. i dívek, které uspořádaly benefiční večírek, instaloval pamětní desku na zdi hřbitovní kaple. Sokolové pilně cvičili a nacvičovali i divadelní představení, kterých bylo sehráno několik ročně. Ve vesnici byly i jiné aktivní spolky, jejichž činnost dostala přes naplněnou touhu národa o samostatnost ještě nový náboj, např. Sbor dobrovolných hasičů a obnovená Venkovská omladina. Nadšení dle mého názoru stálo na správných základech souhry tělesné, duševní i duchovní síly. Zdravé tělo, povzbuzení vlastních sil, hrdost na svou vlast, vše při vědomí, že nic není samozřejmé a je třeba i jiné pomoci. Zmíněné si naši spoluobčané uvědomovali, jinak by nežili pro obec a vlast, nestarali se o vzhled obce, nevystavěli by kostel a hřbitov, nepovznášeli by kulturu a společenský život…"

    To již nastoupili hráči našeho družstva mužů a družstva Polkovic na hrací plochu.

   Před úvodním rozehráním byla na počest výročí 100 let od vzniku samostatného československého státu přednesena našimi zpěvačkami do mikrofonů státní hymna České republiky. Státní hymnu zpívaly pod vedením Moniky Škařupové: Anna Hrušáková, Sára Štefanová, Sophie Delistathi a Monika Zaoralová.

    O poločasové přestávce vzpomněl jednatel Sokola osud Františka Malčíka a přivítal jeho syna Jaromíra, který ve svých 84 letech neváhal přijat pozvání a přijet za námi vlakem z Ústí nad Labem. Řečník pokračoval: "Jaromírův otec František pracoval jako zahradník v malé pevnosti Terezín a dostával na práce skupinky vězňů (z velké pevnosti Terezín). Těmto tajně zprostředkovával možnost komunikace a setkání se svými příbuznými. Jeden z vězňů nedbal na nebezpečí a vzal si s sebou dopis od příbuzných. Při prohlídce, která při návratu z prací gestapem probíhala, byl dopis nalezen a činnost Františka Malčíka prozrazena. František Malčík byl eskortován do koncentračního tábora Auschwitz - Osvětim a nikdo se o něm již víc nedověděl. Až přišla rodině smutná zpráva z konc. tábora Gross Rosen o jeho úmrtí. František Malčík byl velmi aktivní Sokol, byl náčelníkem této organizace v Roudnici nad Labem. Při odhalování pamětní desky 6.7.1946 na domě č.145 v Křenovicích byla přítomna delegace Roudnické jednoty Sokolské s praporem. (Místní Sokol tehdy pořádal slavnost odhalení dvou pamětních desek na domech rodáků Bohumíra Hrušáka s rodinou a Františka Malčíka. Poté proběhlo cvičení Sokola na Milíři). Je třeba připomenout, že otec Františkův, František Malčík, děda přítomného Jaromíra Malčíka padl v 1. světové válce".

    Z přímé rodiny druhého národního hrdiny Bohumíra Hrušáka byl přítomen jeho vnuk Jiří Ondrůj z Brna. Byl také zástupcem Sokola Křenovice srdečně přivítán. Bohumír pocházel z 5 synů Jana Hrušáka č.14 a Anny roz. Vanské ze Stříbrnic. (Jan byl v období vyhlášení samostatného státu starostou obce; Bohumírův prasynovec je současný jednatel Sokola).

   J.Hrušák pokračoval: "Bohumír působil za 1. sv. války v Itálii, kde se pak přihlásil do legií, do vlasti se vrátil v roce 1918, účastnil se bojů na Slovensku a na severních českých hranicích. Konec v legiích 31. 12. 1919. Později se stal profesorem vojenské akademie v Hranicích. V kritické době žil s rodinou ve Valašském Meziříčí, kde byl také členem Sokola.

   V roce 1942 došlo k výsadku Out Distance, organizovaného exilovou vládou z Londýna. Ten byl od začátku do konce provázen nešťastnými událostmi. Za špatného počasí skončil výsadek na jiném než plánovaném místě, jeden z výsadkářů ztratil po seskoku u Ořechova blízko Telče doklady, které četníci nalezli a předali gestapu. Netrvalo dlouho a byly vypátrány obě rodiny, jak rodina parašutisty - Kolaříkova, tak rodina přítelkyně výsadkáře, jejíž fotografie byla nalezena v dokladech - Hrušákova. Rodiny ještě poskytli parašutistu Ivanu Kolařikovi potravinové lístky. Ivan se pokoušel skrýt, byl ale vypátrán a v bezvýchodném obklíčení gestapem u Vizovic si vzal život. Obě rodiny byly uvězněny a vyslýchány v Kounicových kolejích v Brně. Všichni byli zastřeleni za 2. stanného práva v sobotu 30.5.1942. Z Hrušákovy rodiny zůstala naživu jen druhá dcera Květa, která měla 14 let. Staraly se o ni pak sestry v klášteře ve Valašském Meziříčí. Květa se později provdala za pozdějšího velitele chemického vojska generálmajora Ludvíka Ondrůje a měla dva syny - Pavla, který nás poctil návštěvou se svou rodinou při vzpomínce 70 -tého výročí ukončení 2. světové války v roce 2015 a Jiřího, který byl přítomen oslavy 100 let od vzniku našeho státu letos". (Bohumírův bratr František Hrušák zemřel na následky bojů v 1. světové válce na Ruské frontě a je uveden na památné desce na hřbitovní kapli společně mj. s Fr. Malčíkem).

   Na hřišti byla instalována vývěska se stručnou historií okolností vzniku samostatného Československa a s fotografiemi obou zmíněných osobností a  fotografiemi pamětních desek z Roudnice n/Labem a Valašského Meziříčí.

   Sokol Křenovice považoval za svou povinnost přispět k oslavám stoletého výročí samostatnosti Československa. Chtěl takto vyjádřit úctu ke 2 hrdinům - členům Sokola, pocházejícím z naší obce a také všem ostatním místním sokolům a bojovníkům za svobodu.

HJ